herbarium | sansevieria laurentii

herbarium | sansevieria laurentii

Je zdraví vašich kytek během zimy podobně nalomené jako to vaše? Není divu. Stejně jako se nedostatek slunečních paprsků a světla podepisuje v zimních měsících na nás, podepsuje se i na našich pokojovkách. Existuje ale jedna, která má snad ten nejtužší kořínek a daří se jí i v krutých mrazech a dlouhých nocích – sansevieria laurentii aneb lidově tchýnin jazyk (hahaha, fórek o tchýnině tuhém kořínku zatím přeskočme). 

Tato příbuzná agáve v posledních letech začíná čím dál více expandovat z parádních pokojů našich babiček do obýváků mladší generace a zaujímá místo na policích a komodách po boku svaté zelené trojice – monstery, piley a fíkusu. Svému vzhledu za to ale nejspíš nevděčí. Rostlinu, která rozděluje společnost jako právě sansevieria, byste hledali jen těžko. Její žlutě lemované špičaté a do nebe trčící listy buď z celého srdce milujete, nebo z duše nenávidíte. Dokonce i u nás v Hænke se tchýnin jazyk stává předmětem mnoha bouřlivých debat. 

Upřít se mu ale nedá právě jeho absolutní nenáročnost, díky které je tento geroj původně z Konga téměř nezničitelný a díky které hrdě panuje i našim urban džunglím. Kromě toho NASA prokázala, že sansevieria laurentii patří mezi jedny z nejúčinnějších čističů vzduchu – podle její studie je  schopna absorbovat toxíny jako formaldehyd, xylen nebo toluen, čímž se mimochodem vysvětluje, proč se dřív tchýnin jazyk tak hojně vyskytoval v prostorách různých fabrik a technických závodů.

Zajímavý je i jazykův opačný proces výroby kyslíku. Oproti ostatním rostlinám totiž sansevieria neprodukuje kyslík ve dne, ale preferuje noční směnu, a proto by vám rozhodně neměla chybět v ložnici. V botanických kuloárech se dokonce traduje, že abyste přežili v místnosti bez jakéhokoli přísunu vzduchu, stačilo by vám pouze 6 až 8 jejích exemplářů. Ač by se mohlo zdát, že takové kvantum tchýniných jazyků by člověka spíš zabilo, ve skutečnosti by mu zachránilo život (nekorektnosti se v souvislosti se sansevierií nevyhneme očividně ani my). 

Tchýnin jazyk tyčící se v sekci afrických rostlin v Shinjuku Botanical Garden v Tokiu.

Tchýnin jazyk tyčící se v sekci afrických rostlin v Shinjuku Botanical Garden v Tokiu.

No a i když se to může zdát jako naprosto zbytečný krok, na konec pár rad, jak o rostlinu správně pečovat. Tchýninu jazyku se bude nejlépe dařit na nepřímém světle, nějaký čas ale snese i jeho nedostatek. Jednou týdně mu dopřejte bohatou zálivku (v zimě omezit), pokud ale zapomenete, nebojte se, že by vám uschl – kde bylo jazyku ubráno na kráse, bylo mu přidáno na síle. Samozřejmostí je pravidelná rostlinná hygiena v podobě otírání listů vlhkým hadříkem. Pokud rostlinu budete chtít namnožit, nejlépe toho docílíte řízkováním nebo odnožemi, které vám zaručí, že její listy zůstanou žlutě zabarvené. A abyste mohli množit, je třeba mít z čeho. Zavítejte proto směle na náš e-shop a vyberte si svou půvabně nepůvabnou sansevierii laurentii.

botanical news | prosinec 2018

botanical news | prosinec 2018

I když se naše šedá mozková kůra během Vánoc proměnila v rosolovitou hmotu složenou z vosích hnízd, bramborového salátu a svařáku, vyšťourali a zmobilizovali jsme její poslední zbytky a dali dohromady několik zajímavých novinek.

phytolab 2019 winter edition | centrální nervový systém

phytolab 2019 winter edition | centrální nervový systém

Leden patří mezi nejsmutnější měsíce v roce – v lednu se například mnohonásobně zvyšuje počet hledaných slov jako „stres“, „deprese“ nebo „smutek“. A proto budou další phytolaby zaměřeny na centrální nervový systém a s ním související zdravotní potíže.

#haenkeontheroad | botanické zahrady v paříži

#haenkeontheroad | botanické zahrady v paříži

Botanickou zahradu bychom obecně mohli přirovnat k jakémusi šperku města, který vstoupil do módy kolem 16. století, a pyšní se dnes tedy i významnou historickou hodnotou. Kromě estetické funkce má ale botanická zahrada hlavně funkci vzdělávací a ochranářskou – primárně totiž slouží k uchování biologické rozmanitosti. Přiznejme si však, že většina z nás botanické zahrady navštěvuje právě pro jejich krásu, klid a možnost uniknout městské vřavě. Potřeba přírody přitom úměrně roste s velikostí metropole, proto není divu, že Paříž svým občanům dopřává hned několik zelených útočišť. Jardin botanique de la Ville de Paris čítá celkem čtyři zahrady a všechny se symbolicky nacházejí v „zelených plicích Paříže“, tedy v Bois de Boulogne a v Bois de Vincennes. Při návštěvě města se proto neváhejte vydat za jeho pomyslnou hranici Boulevard périphérique, protože i za ní můžete objevit místa, která rozhodně stojí za to. Zdejší botanická zahrada je toho příkladem.

46795162_264743917551598_2072447150544912384_n.jpg

Rozhodnete-li se jet na západ do Boulogneského lesíka, najdete zde komplex skleníků Jardin des serres d’Auteuil vystavěný v 19. století pod taktovkou pařížského „otce parků a sadů“ Jeana-Camille Formigého. Ještě než se necháte zcela pohltit zelení, stojí za to zaměřit se i na zdejší fontánu Julese Daloua a maskarony z dílny Augusta Rodina zdobící terasu. Největší z pěti skleníků je skutečnou raritou – je totiž rozdělen do tří zcela odlišných klimatických prostředí. Naleznete v něm jak teplou a vlhkou tropickou zahradu, tak sušší palmový háj i o něco chladnější oranžerii. Procházka skleníky je takovou malou floristickou cestou kolem světa. Více než šest tisíc rostlinných druhů je zde rozděleno buď tematicky, například na rostliny Sahelu či Nové Kaledonie, nebo systematicky na kolekce fíkusů, begonií, kapradin nebo filodendronů. Většina sbírek je přístupná veřejnosti bez doprovodu odborníka, kaktusy a jiné choulostivé rostliny lze však obdivovat jen za přítomnosti zahradníka.

47124533_580152109087063_8880935574244950016_n.jpg

Kromě Jardin des serres d’Auteuil se v Boulogneském lesíku nachází i Parc de Bagatelle, další ze zahrad spadajících pod pařížskou botanickou zahradu. Jednou z jeho zajímavostí je, že byl postaven za pouhých 64 dnů jako výsledek sázky mezi Marií Antoinettou a Karlem X. Architekt Bélanger park navrhl během jedné, bezesporu bezesné noci, a na následné výstavbě pracovalo přes 900 dělníků. Výslednou podobu parku ovlivnily tehdejší zahradně-architektonické trendy à l’anglaise a à la chinoise, které daly vzniknout poměrně heterogennímu prostředí snoubícímu prvky francouzských, anglických i čínských zahrad. V parku naleznete i jeden z nejstarších francouzských růžových sadů navržený architektem s více než příhodným příjmením – Jeanem Claudem Nicolasem Forestierem. Sad čítá téměř tisícovku záhonů osázených více než tisícem různých kultivarů a v letních měsících se stává skutečnou dominantou parku.

Haenke_Botanical Gardens_Paris II

Za dalšími dvěma zahradami se musíte vydat na východ Paříže do Bois de Vincennes, nejrozlehlejší zelené plochy města, kde vás čeká něco trochu robustnějšího – Arboretum de Paris. Arboretum bylo založeno spolu se zdejší lesnickou školou École municipale d'arboriculture de Saint-Mandé v roce 1867, a to nikým jiným, než Georgesem Eugènem Haussmannem, mužem, který má kromě světoznámé pařížské asanace na svědomí i realizaci většiny zdejších zelených ploch, včetně již zmíněných pařížský „plic“ – Bois de Boulogne a Bois de Vincennes. Na rozloze o 12 hektarech tu roste přes 1400 stromů 112 různých druhů. Stromy jsou zde seskupeny nikoli podle země původu, jak je tomu v mnohých arboretech zvykem, ale právě podle druhu. Ve středu arboreta se proto můžete procházet mezi jehličnany, na severu mezi duby a vrbami a na jihu mezi javory, lípami a jasany. Nechybí tu ani tůňky a říčky, které dodávají celému prostoru na rozmanitosti.

IMG_1378.JPG

Zeleným šperkem se honosí i levý břeh, kde svým návštěvníkům nabízí útočiště nejen Velká mešita, ale i vedlejší Jardin des plantes. Tato zahradní plocha o 2,5 hektarech zahrnuje jak záhony pečlivě popsaných rostlin, vzácné vzrostlé stromy a aleje, tak i čtyři galerie s tematickými expozicemi – la Grande Galerie de l’Évolution, la Galerie de Paléontologie et d’Anatomie comparée a la Galerie de Minéralogie et de Géologie. Kromě toho tu najdete i malou zoo, 315 let starý řečík, hlavně ale stánek s kusově prodávanými nanuky, což je v Paříži věc naprosto nevídaná.

Haenke_Botanical Gardens_Paris III

Posledním místem spadajícím pod pařížskou botanickou zahradu je Parc floral de Paris. I ten se nachází ve Vincenneském lesíku, který do roku 1960, než z něj Napoleon III. nechal vytvořit obdobu Bois de Boulogne, sloužil k armádnímu výcviku. Jen málokterý voják by si tehdy při nácviku K poctě zbraň dokázal představit, že se tehdejší „buzerplac“ za 100 let promění v květinový park. V roce 1960 u příležitosti Třetí mezinárodní květinové výstavy byl realizací květinového parku pověřen krajinářský architekt Daniel Collin. Parc de Bagatelle ve své době podlehl vlivu Číny, Parc floral de Paris zase vlivu Japonska, zejména potom císařské vily Kacura. Kromě irisů, borových hájů, zářivých květů azalek, rododendronů či kamélií park zdobí i umělecká díla sochařů Françoise Stahlyho, Yaacova Agama, Jeana Tinguelyho či Jeana-Pierra Raynauda. Dochází zde k dokonalé symbióze uměleckých děl člověka a přírody.

46884665_1089051507919378_3849254676855783424_n.jpg
Fotografie: Linda Štencová

Fotografie: Linda Štencová

Phytolab | Galénův studený krém

Phytolab | Galénův studený krém

Posledním tématem, na které se letos v rámci phytolabů zaměříme, je péče o suchou pokožku (což se s nadcházející zimou bude hodit). Až do 6. prosince si stále můžete přijít vyrobit Galénův studený krém - slavný recept na bázi vody a olejů. Vlastně si vyrobíte krémy dva, protože vám k tomu ukážeme, jak poměr olejů a vody ovlivňuje celkové složení, a co to přinese vaší pokožce. A umíme i veganskou verzi! Vstupenky dostanete na GoOut-u.

Haenke_phytolab_(c)Adéla Ježková IV.jpg

Vynález tohoto skvělého pomocníka na problémy se suchou pokožkou se přisuzuje řeckému fyzikovi Galénovi. Jeho slavný recept na bázi vody a olejů pomáhá při problémech se suchou pokožkou, ale i na nejrůznější ekzémy nebo povrchové popáleniny. Během phytolabu tedy probereme i to, jak vůbec péče o pokožku funguje, a jak s takovými neduhy nakládat pomocí přírodní medicíny.

Haenke_phytolab_(c)Adéla Ježková I.jpg

Zbývají nám poslední čtyři termíny - 27. a 29. listopadu, a 4. a 6. prosince. Místa si můžete rezervovat prostřednictvím GoOut.

PS: spoustu z vás se taky ptalo, jestli umíme vouchery: umíme, a od pondělí si je budete moci taky zakoupit na našem novém e-shopu. 😍✨🎉 pokud byste přece jenom chtěli personalizovaný vzkaz pro obdarovaného nebo případnou skupinovou slevu, bude-li vás více, napište nám na hello@haenke.cz nebo vyplňte formulár zde v odkazu.

A takhle krémíček vypadá! Foto (c) Adéla Ježková

A takhle krémíček vypadá! Foto (c) Adéla Ježková

botanicalNEWS | říjen 2018

botanicalNEWS | říjen 2018

I když máme tento měsíc plné ruce práce s Designblokem a workshopy, o novinky z umělěcko-architektonicko-technologicko-botanického dění ve světě vás nepřipravíme.

deFORM a haenke uvádějí květináče PLANTER

deFORM a haenke uvádějí květináče PLANTER

Kdo má doma zelenou džungli, jistě dobře ví, že vybrat k rostlince vhodný květináč je často docela oříšek. Proto jsme se spojili se studiem deFORM, abychom společně navrhli elegantní a cenově dostupné řešení inspirované klasickým terakotovým květináčem s prvky neotřelého designu.

Haenke_deFORM_planter I

Květináče jsou výsledkem pečlivé rešerše základních potřeb našich oblíbených rostlin. Samotný květináč je jakoby obalen do podmisky, a celý design si hraje s kontrasty struktur a barevných variant. Dostupné ve dvou velikostech poskytují ideální podmínky pro kvalitní péči o rostliny ve spojení se špičkovým designem lokální produkce.

Haenke_deFORM_planter II

Veřejnosti se květináče PLANTER poprvé představí přímo na letošním Designbloku v instalaci studia deFORM v Colloredo-Mansfeldském paláci. Od listopadu budou k dispozici v limitované edici na našich webových stránkách i na stránkách studia deFORM.

Pokud mate zájem o více informací, můžete se přihlásit o více novinek ohledně spuštění prodeje:

jméno *
jméno

herbarium | plumeria rubra

herbarium | plumeria rubra

Pokud máte rádi pokojovky s příběhem, tahle rostlina opředená bohatou symbolikou vám zaručeně udělá radost.

nové přírůstky v haenke

nové přírůstky v haenke

Náš žižkovský botanical lab je po pár týdnech pauzy znovu otevřen, a my máme obrovskou radost, že se s vámi můžeme opět dělit o naší oblíbenou zeleň.

phytolab | podzimní série kurzů fytoterapie v haenke

phytolab | podzimní série kurzů fytoterapie v haenke

Je tu podzim a s ním i nová sezóna phytolabů, kurzů fytoterapie v našem žižkovském studiu. Tentokrát se zaměříme na tři témata: zblízka se podíváme na problematiku esenciálních olejů, naučíme vás, jak vyrobit pravé marseillské mýdlo a na závěr si zopakujeme oblíbený cold cream pro suchou pokožku. Od 18. září pravidelně každé úterý a čtvrtek, a konečně už i v češtině. Vstupenky dostanete přes GoOut.

A co si budete moci tento podzim v Haenke vyrobit?

Fotografie: Adéla Ježková   

Fotografie: Adéla Ježková
 

ESENCIÁLNÍ OLEJ & EAU DE PARFUM

Esenciální oleje se pro své léčivé vlastnosti využívají po tisíce let, zejména protože působí protizánětlivě, mají detoxifikační, antibakteriální a uklidňující účinky. Ve phytolabu vám ukážeme, jak esenciální oleje vznikají destilační metodou, povíme vám, k čemu všemu je můžete používat a naučíme vás, jak si vyrobit parfémovou vodu založenou právě na vybraných esenciálních olejích s léčivými vlastnostmi.

Termíny: 18. a 20. září, 25. a 27. září, 2. a 4. října, 9. a 11. října

MARSEILLSKÉ MÝDLO

Savon de Marseille neboli marseillské mýdlo je přírodní způsob výroby, který se v jihofrancouzské metropoli ujal již v 16. století díky ideálnímu klimatu a místní flóře. Je složeno ze 100% přírodních ingrediencí, rozložitelné v přírodě, vhodné pro vegany a jeho výroba je etická vůči životnímu prostředí, takže se rychle stane vaším favoritem. Pro jeho hypoalergenní a antiseptické vlastnosti se využívá při problémech se suchou pokožkou, ale chytne se i domácnosti jako odstraňovač skvrn,  zubní pasta nebo proti molům nebo na křeče v nohou. Jak si tenhle malý zázrak vyrobit, vám ukážeme během našich phytolabů.

Ještě poznámka: protože je nutné, aby mýdlo náležitě ztrvdlo, budete si ho moci vyzvednout za týden po workshopu - nebo vám ho předáme po Praze.

Termíny: 16. a 18. října, 23. a 25. října, 30. října a 1. listopadu. 6. a 8. listopadu

GALÉNŮV STUDENÝ KRÉM

Vynález tohoto skvělého pomocníka na problémy se suchou pokožkou se přisuzuje řeckému fyzikovi Galénovi. Jeho slavný recept na bázi vody a olejů je ve Francii dosud znám pod jménem cérat de Galien a nadšeně o něm psal i britský botanik Nicolas Culpeper. Cold cream si u nás vyrobíte i ve veganské verzi, a kromě toho se seznámíte s tím, jak vůbec péče o suchou pokožku funguje.

Termíny: 13. a 15. listopadu, 20. a 22. listopadu, 27. a 29. listopadu, 4. a 6. prosince

Haenke_phytolab_(c)Adéla Ježková IV.jpg

O PHYTOLABU

Během phytolabu zjistíte, jaké typy přírodních produktů existují, jaké jsou jejich léčivé vlastnosti a pod vedením odborníků se naučíte, jak je vyrobit a bezpečně využívat.

Náplň semináře:

• úvod do fytoterapie: definice, nejčastěji používané ingredience a léčivé rostliny, účinky a rizika užívání bylinných produktů v domácím prostředí

• hygienické nároky: čistota a bezpečí během procesu výroby, riziko alergie, jak správně postupovat při výrobě, užívání a skladování produktu na přírodní bázi

• ingredience: seznámíte se s léčivými rostlinami, jejich vlastnostmi, tradičním využitím, i s tím, jaké jsou jejich blahodárné účinky i možná rizika spojená s jejich užíváním.

• farmaceutické přístupy: naučíte se, jak tyto produkty vyrábějí lékárníci

• praktická část: vyrobíte si vlastní produkt s léčivými rostlinami a naučíte se, jak ho správně označit a skladovat pro potřeby domácího využití.

 

Kurzy začínají vždy v 18 hodin a trvají cca 1.5 - 2h.

Cena za osobu: 850 Kč

Fotografie: Adéla Ježková

Fotografie: Adéla Ježková

botanicalNEWS: srpen 2018

botanicalNEWS: srpen 2018

Mykki Blanco a jeho oblíbené pokojovky, zahradní nábytek splývající s palmami nebo nové poznatky o léčivých účincích kurkumy. You’re welcome.

A bude hůř. Co s tím?

A bude hůř. Co s tím?

Opakujete si poslední měsíc stále dokola mantru „Není mi horko, jen se mi to zdá“? Slovo Podolí skloňujete častěji než obvykle a při pohledu na Nory se vám dělá mdlo? Není divu. Teploty dosahují takových výšek, za které by se nemusela stydět ani Anna Netrebko.

BOTANICALnews | červenec 2018

BOTANICALnews | červenec 2018

Od teď se můžete každý měsíc těšit na pravidelnou dávku BOTANICALnews. Pečlivě pro vás budeme vybírat články ze světových médií věnující se umění, designu, architektuře, urbanismu, vědě i zdraví, a to samozřejmě ve spojení s rostlinami. Tady je první várka. Zeleni zdar!