Opakujete si poslední měsíc stále dokola mantru „Není mi horko, jen se mi to zdá“? Slovo Podolí skloňujete častěji než obvykle a při pohledu na Nory se vám dělá mdlo? Není divu. Teploty dosahují takových výšek, za které by se nemusela stydět ani Anna Netrebko.

Čím horlivěji o aktuální klimatické situaci debatujeme na zastávkách, tím vlažněji k ní přistupují některá média i politici. Odmalička se ale přece učíme, že zametením problému pod koberec se problému nezbavíme. Proč bychom to tedy měli dělat v případě změny klimatu? Jen proto, že se jedná o pomalu bující katastrofu, jejíž důsledky se s trochou štěstí nebudou týkat přímo nás, ale jen našich potomků? Letošní extrémně teplý červenec je totiž nejspíš jen slabý odvar toho, co nás čeká. Ještě si s nostalgií zavzpomínáme na příjemných 35 °C. S trochou štěstí jste uplynulý měsíc přežili jen s upocenými zády a dalšími částmi těla, jiní ale museli čelit mnohem hororovějším scénářům – „ohnivému tsunami“ v Coloradu, enormním záplavám v Japonsku nebo smrtícím vedrům v Kanadě, která si vyžádala přes 50 obětí.

 Helen H. Richardson/Getty Images

Helen H. Richardson/Getty Images

Klimatické změny naneštěstí neohrožují jen lidský druh, který za ně více či méně nese odpovědnost, ale postihují samozřejmě i zvířecí říši. Vysoké teploty způsobují usychání trávy, nehledě na rozsáhlé požáry, které ji zcela devastují, a ohrožují tak zimní zásoby potravy pro domácí zvířata. V tradičně chladnější Skandinávii se teploty šplhají tak vysoko, že tamní divoká zvěř ztrácí svou přirozenou plachost a vydává se za vodou mezi lidi. Důkazem je trojice sobů ve finském městě Vantaa, které horko a žízeň dohnala mezi koupající se obyvatele.

V neposlední řadě klimatické změny ohrožují i rostliny, a to nejen naše monstery a fíkusy, ale i takové giganty a zdánlivé nesmrtelníky jako baobaby. Zvyšující se teploty v posledním desetiletí totiž způsobily náhlou smrt některých z největších a nejstarších stromů v Africe, ano, těch stromů, jejichž zasemenění se datuje až do dob před Kristem. Myslete proto na své pokojovky a dopřávejte jim dostatek vláhy.

 Alamy

Alamy

I když coby jedinci nemáme šanci obstarat hospodářským zvířatům dostatek potravy, uhasit žízeň finských sobů ani vrátit život baobabům, můžeme alespoň ulehčit život ptákům i hmyzu, a to úplně jednoduše – stačí jim poskytnout vodu k pití i koupeli. Naplňte mělčí nádobu a umístěte ji třeba na parapet. Poslouží nejen ptákům, ale i hmyzu, a to zejména včelám. Neuškodí ani plná krmítka. Žížaly a červy zalézají totiž v horku hlouběji do země, což ptákům i jiné hmyzožravé zvěři znesnadňuje přístup k obživě, kterou trocha zobu může nahradit.

 Christian Moritz

Christian Moritz

A jak můžete s vysokými teplotami bojovat vy sami? Tak třeba účinnou zbraní jménem šalvěj. Studený šalvějový čaj totiž účinně zamezuje pocení. Chcete-li naopak pocení podpořit, například pří chřipce, konzumujte čaj teplý. Napadlo vás někdy, proč nám v horku tak strašně chutná limonáda z bezové šťávy? Je to díky tomu, že květ černého bezu funguje jako diaforetikum. To znamená, že usnadňuje volné proudění tělních tekutin, otevírá póry a napomáhá dostat všechny škodlivé látky ven. Póry vám otevře a vnitřní horko pustí ven i čaj z řebříčku, byliny, kterou naleznete skutečně na každém palouku.

 Digital Vincent

Digital Vincent

Kromě momentálního řešení situace bychom ale neměli zapomínat ani na prevenci. Po celý rok se totiž můžeme snažit alespoň trochu zbrzdit klimatické změny. I sebemenší vybočení ze zajetých kolejí se totiž počítá, ať už se jedná o omezení vyprodukovaného odpadu, nebo „jen“ jeho třídění. Spoustu tipů, jak minimalizovat svou ekologickou stopu můžete naleznout třeba zde. Stop sweating, start living zero waste.